CZ EN

Snažíme se mít v rovnováze tři základní přístupy: snižovat dluh, udržet investiční aktivitu státu a sociální smír, řekl ministr Stanjura v Partii

Datum: 29. 10. 2023, Zdroj: CNN Prima News, Moderátorka: Terezie Tománková

Terezie Tománková
Krásnou poslední říjnovou neděli vám přeji a děkuji, že sledujete Partii. Obě části pro vás dnes výjimečně vysíláme na Primě i CNN Prima News. V první části nabídnu názorový duel ministra financí Zbyňka Stanjury a šéfa poslanců SPD Radima Fialy. Vítejte, děkuji, že se díváte ještě jednou. Pozvání do studia přijal pan Zbyněk Stanjura, ministr financí, první místopředseda ODS, dobrý den.

Zbyněk STANJURA
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Rádo se stalo. A pan Radim Fiala, předseda poslaneckého klubu SPD a místopředseda hnutí, dobrý den, vítejte i vy.

Radim FIALA
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pánové, já vám oběma děkuji, že jste přišli. Pojďme k politické události číslo jedna tohoto týdne. Dolní komorou prošel v prvním čtení zákon roku, Sněmovna schválila základní parametry rozpočtu, tedy příjmy a výdaje, schodek je 252 miliardy korun. Dál se bude jednat, toto už se ale měnit nebude. Začnu u vás, pane ministře, vy rozpočet stavíte na prognóze, která počítá s meziročním poměrně výrazným snížením inflace. Lidi ale zajímá jedna věc, a to jsou drahé energie. Jsou stále velmi drahé, nejdražší z postkomunistických zemích, to je údaj Eurostatu. Ministr Síkela, váš kolega říká, že elektřina zdraží od ledna o 10 %. Lidem i firmám se znovu vrací na faktury poplatky za OZE, zdraží distribuce. Vy trváte na tom, že elektřina nezdraží, že se cena nezvedne?

Zbyněk STANJURA
Trvám. Já jsem odhadl, že průměrně se cena elektrické energie nezvýší. Ti, kteří mají zafixováno a měli dobře zafixováno pro roky 2022 a 2023, tzn., že letos mají nízké ceny, tak těmto lidem končí fixace a cena se jim samozřejmě zvýší. To je vždycky otázka toho, kdo kdy fixoval. Mluvím o té většině zákazníků, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou. Mnozí z nich dneska platí za silovou elektřinu, ten vládní strop 5 000 Kč bez DPH za megawatthodinu, což je přibližně 6000, 6000 Kč s DPH při té průměrné spotřebě zhruba 3 MWh na domácnost. Pokud tím ovšem netopíte, to je zase jiná spotřeba, tak je to zhruba těch 18 000 za tu silovou elektřinu a ta jde dolů. Na druhé straně, my jsme loni v září rozhodli, že 15 měsíců bude státní rozpočet platit poplatky za obnovitelné zdroje. Na tom rozhodnutí se nic nezměnilo, přestože se o tom znovu debatovalo ve veřejném prostoru. A to je zhruba 500 Kč, 455 Kč přesně bez daně na jednu megawatthodinu, z daní zhruba 600 Kč. Takže je to zhruba 10 % té ceny silové elektřiny. A teď odhadujeme, zda pokles silové cenové energie bude větší než nárůst těch regulovaných složek, nebo bude stejný, nebo bude nižší, uvidíme v říjnu, protože ty regulované složky určí nezávislý orgán Energetický regulační úřad. Z údajů, které mám k dispozici, se domnívám, že ceny v průměru zůstanou pro ty, kteří jsou na nízkém napětí, zhruba podobné jako v letošní roky. 

Terezie TOMÁNKOVÁ
Uvidíme, kdo bude mít pravdu, jestli vy nebo pan Síkela. Vy jste ve vládě vedli debatu o to, jestli se OZE má vrátit lidem, není to žádné tajemství. Vy jste ještě v květnu říkal, že byste šel do těch soudních sporů s provozovateli solárních elektráren. Proč jste do toho nešel? 

Zbyněk STANJURA
Protože jsem zůstal skoro v absolutní menšině. Já jsem ten názor nezměnil, ale pokud chcete nějaký svůj názor prosadit, musíte získat většinovou podporu. Mnozí právníci, mnohé právní odbory ministerstvech před tím krokem varují z důvodu možných arbitráží a soudních sporů. Já jsem byl připraven takové riziko přijmout a podstoupit, ale nezískal jsem pro ten názor většinu, což se občas v politice stává. No, já jsem názor nezměnil. A když máte většinu, tak to prostě neprosadíte.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji, pane ministře. Pane místopředsedo Fialo, jaké je vaše očekávání směrem k energiím? Pan ministr financí říká, že ceny zůstanou stejné, že se nezvednou, že to vykompenzuje pokles silové energie. Ministr Síkela mluví o 10 %. Firmy mají strach a lidé neví, na co se mají připravit.

Radim FIALA
No, já se obávám, že to tak nebude, protože samozřejmě poroste. My máme tři složky a tři, čtyři věci, které se na té ceně energie podepíšou a všechny čtyři jsou špatně. Silová energie, zákon nabídky a poptávky. Poptávka se zvětšuje, bude elektromobilita a já nevím, co všecko pojede na elektriku a samozřejmě ta nabídka se bude zmenšovat, protože, řekněme si, že za několik let uhelné elektrárny nebudou schopny platit emisní povolenky a budou zavírat, pokud to nebude stát dotovat ze státního rozpočtu, což je zase na hlavu podle mě. Takže prostě ta nabídka energie se bude snižovat a poptávka po energii se bude snižovat. Základní zákon známý ze střední školy. Co to znamená? Bude se zvyšovat cena silové energie. Jedna věc. Druhá věc, pan ministr tady správně řekl, že ERÚ bude říkat, jaké budou další poplatky.

Terezie TOMÁNKOVÁ
To se dozvíme zhruba v listopadu.

Radim FIALA
Poplatky za distribuci, další poplatky, které souvisí s tou energetikou, ty se budou také zvyšovat, to je druhá věc. Emisní povolenky, Evropská unie stáhla část emisních povolenek z trhu, jejich cena stoupla. To znamená, zase to bude mít významný vliv na elektrickou energii, a jak říkám, za 2-3 roky například uhelné elektrárny už je nebudou schopny platit, prostě dostanou se do minusu.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Rozumím, to říkají provozovatelé uhelných elektráren, zopakoval to i pan ředitel Beneš z ČEZu, říká to pan Tykač. Mě zajímá váš odhad od ledna, s čím mají lidé počítat? Co se vrací lidem na faktury, je to OZE?

Radim FIALA
Čtvrtý bod je OZE, kdy prostě vláda ještě vrátila lidem poplatky za obnovitelné zdroje. Takže to je další věc, která bude zvyšovat ceny energií. Takže bohužel v této věci musím říct, že jsem pesimista, že to nebude 10 %, ale že to budou desítky procent, o které se bude zvyšovat energie. A myslím si, že je to věc vlády. Já si myslím, že řešením je vystoupit z trhu emisních povolenek, protože to je normální byznys, to s energií nemá nic společného. To za prvé. Za druhé si myslím, že vláda musí přijmout politickou odpovědnost za výrobu, distribuci a cenovou politiku elektrické energie. Pokud toto vláda neudělá, tak prostě energie poroste do budoucna a poslední věta, pokud to neuděláte, pane ministře, tak až se začnou zavírat ty uhelné elektrárny, tak v Praze budeme svítit v pondělí a v Brně ve středu.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Promiňte, pane Fialo, co by měla vláda podle vás dělat? Pan ministr říká, že zůstal osamocen v tom riziku arbitráží. Pan Síkela to chtěl nechat dotované z rozpočtu. Jak měla vláda teda jednat? Ten zákon je schválený.

Radim FIALA
Je to výmysl Evropské unie. A taky OZE, když nebude foukat a svítit, no tak jsme prostě na tom špatně. Protože nejenom u nás, ale samozřejmě půjde k nám elektrická energie z Německa, takže podle mě je to celý špatně. Mělo to fungovat nějakým evolučním systémem, kdybychom to pouštěli pomaličku do těch sítí a nedělat z toho hlavní energetický příjem. A co se týče toho, co tady řekl pan ministr, já bych do těch arbitráží šel, já kdybych v té vládě seděl, tak bych s vámi zvedl ruku.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pane ministře, pojďte na to reagovat.

Zbyněk STANJURA
Tak nevím, jestli by to stačilo. Podle toho, jak jsme to projednávali, tak by to úplně nestačilo, ale bavme se o roce 2024. Souhlasím, že to nemusíme dělat ve střednědobém a dlouhodobém horizontu tak, abychom nemuseli dovážet elektrickou energii, abychom byli schopni dostatek elektrické energie vyrobit. Souhlasím, že všechny odhady odborníků říkají, že se bude zvyšovat spotřeba nejenom v České republice, ale v Evropě jako celku. Proto se musíme zaměřit na jaderné zdroje, které jsou bezemisní. Tam se nám povedlo prosadit taxonomii, tam se ty povolenky neplatí. My jsme obdrželi jako stát, respektive ČEZ, na konci října nabídky všech tří uchazečů. V nejbližších měsících proběhne vyhodnocení. Myslím si, že bychom měli co nejdříve rozhodnout a mít jasno, kdo bude stavět pátý blok v Dukovanech. Součástí těch nabídek byla i jedna závazná opce na další tři bloky. Uvidíme, jaké konkrétní nabídky jsou. Myslím si, že pokud by to jenom trochu šlo, bylo by rozumné a myslím, že by nebyl ani velký politický spor, kdybychom rozhodli o výstavbě všech čtyř bloků. Pokud ty nabídky budou výhodné. Samozřejmě to zatím nemůžu znát. A co se týče uhelných elektráren, ten problém reálně existuje. Máme několik řešení a budeme se tomu intenzivně věnovat. Já bych řekl i v debatě s opozicí, protože to není otázka na jedno volební období. V tomto volební období to nenastane, ale nemůžeme být tak krátkozrací a dívat se pouze do roku 2025.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pane ministře, promiňte, jak vážně berete ta prohlášení provozovatelů uhelných elektráren? Pan ministr Síkela říkal, že se nenechá vydírat, že se nechce dotlačit k tomu, aby vláda dotovala provozovatele uhelných elektráren, ale oni říkají, že od roku 2025 už se to nebude rentovat a že budou zavírat?

Zbyněk STANJURA
Od roku 2025 to nebude. Myslím, že se bavíme o letech 2026 - 2027. Musíme vést racionální debatu. Prostě mít čísla, fakta. Mohou nastat varianty, zejména když budou drahé povolenky, že to nebude ekonomicky výhodné a pak bude záležet na státu, jestli použije nějaké nástroje. Může použít dotace, může jít cestou dovozu, může jít cestou urychlené výstavby například paroplynových elektráren. To nestihne z důvodů speciálních legislativních a povolovacích procesů. Jsme v roce 2023, takže to máme 3-4 roky. Musíme rozhodnout rychle, musíme tu debatu vést rychle, modelovat ty jednotlivé případy, jednotlivé scénáře a podle toho se rozhodnout. Takže já to beru vážně. V této chvíli pro mě není důležité, kdo je majitelem toho zdroje, ale zda výroba z toho zdroje bude konkurenceschopná. To je podle mě důležitý pohled.

Radim FIALA
Jde přece o lidi. Já chci jenom říct, že Česká republika s tou energetickou koncepcí zaspala. Temelín se měl začít stavět už v roce 2012 za vlády Petra Nečase. Je to velká chyba, že se nezačal stavět, protože ty Dukovany, když se dostaví, tak se spustí nejdřív v roce 2035. Vymění se dva bloky, které dosluhují, za ty dva, které se postaví. To znamená, ta kapacita výrobní zůstane téměř shodná. Oni už možná budou ty nové výkonnější, ale zůstane téměř shodná. Jenom chci říct, že, že jsme zaspali a za mě já říkám, že klíčové slovo pro Českou republiku do budoucna je uhlí, uhlí, uhlí. A jsem připraven také v budoucnu zvednout ruku pro zavírání uhelných elektráren, ale až budeme vědět, že je nahradíme relevantními zdroji. A souhlasím s panem ministrem, že prostě pro nás jediná přijatelná varianta je jaderná energetika. My jsme prostě zaspali a musíme pohnout, musíme s tím něco dělat.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pánové, jestli dovolíte, já tu debatu vrátím ještě do roku 2024 a k cenám za elektrickou energii. Lidé, kteří se na vás teď, resp. na vládu zlobit, že budou platit za OZE ve fakturách, budou to i firmy. Pane ministře, vy říkáte, zůstal jsem sám ve vládě s názorem jít do arbitráží, pan ministr Síkela to chtěl. 

Zbyněk STANJURA
V menšině. Já jsem neříkal sám, ale ve výrazné menšině, ano.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Ta menšina, ta mě zajímá. Jak byla rozdělená stranicky? ODS to chtěla – nechtěla? Můžete být trochu konkrétnější?

Zbyněk STANJURA
Určitě nebudu říkat informace z jednání vlády, to nedělám nikdy. Naše diskuze ve vládě nemají stranický podtext. Není to tak, že by jedna strana byla pro a druhé ne. Prostě ty jednotlivé úřady posuzovaly právní rizika. Musím říct, že na rizika mě upozorňovali i právníci z Ministerstva financí. Ne, že by tam ta rizika neviděli. To se prostě stane, že jste někdy ve výrazné menšině. Jenom k těm cenám. Těch 495 Kč platíme od roku 2008. To je fixovaná částka, která se žádným způsobem nezvyšuje. To plošné řešení, když to platíte za všechny ze státního rozpočtu, tak za prvé, ve státním rozpočtu jsou jenom peníze nás, daňových poplatníků, žádné jiné tam nejsou a co si půjčíme. Za druhé to plošné řešení, které jsme zvolili loni v září, když byla panika na trzích, cena byla až 1 000 EUR za megawatthodinu nebo 500 EUR, 600 EUR, takže to sloužilo i k uklidnění. Na druhé straně to plošné řešení je vlastně nespravedlivé v tom, že těm, kteří potřebují vysokou pomoc, to nestačí a pomáháte i těm, kteří to zvládli bez té dotace. Takže my jsme se rozhodli jít cestou, že se to bude platit zpátky a pro ty domácnosti, pro které to bude moc. Pro ty máme sociální síť, příspěvek na bydlení a ten jim s těmi vysokými cenami energií pomůže. Jenom říkám, je to 10 % té ceny silové energie. Když si vezmu modelový případ, že cena silové energie je na stropu a budou to mít bez DPH, tak zhruba 5 000 je silová elektřina a 1 700 jsou všechny distribuční poplatky, včetně toho nulového POZE. Takže je to jedna 1/3 z těch 5 000. A uvidíme. Jaký bude pokles versus nárůst budeme opravdu vědět někdy v polovině nebo na konci listopadu, až ERÚ ohlásí ceny regulovaných složek. A samozřejmě se to bude lišit podle tarifů, protože záleží, jaký máte tarify. To platí u domácností a firem, které jsou na nízkém napětí. U firem, které jsou na vysokém nebo velmi vysokém napětí, nemáte žádný tarif a mají většinou individuální smlouvy na silovou elektřinu. Tam se to těžko z vládních, ale i opozičních lavic říká, jak to bude u těchto firem, když neznáte jejich tarif.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji. Pane Fialo, vy jste chtěl ještě reagovat?

Radim FIALA
Ano. Já jen dvě věty k tomu OZE. Pokud budeme všechno kompenzovat lidem ze státního rozpočtu a nebudeme řešit ty příčiny, tak bych zvedl ruku pro ty arbitráže. Ten státní rozpočet prostě není nafukovací a pořád budeme někomu kompenzovat za nesmysly, které vymyslel někdo jiný, a které tady musíme dělat. Ale k té energii. Já jsem strašně rád, že se tomu věnujeme, protože my na to upozorňujeme, že prostě ta budoucnost nevypadá dobře a nejenom my, ČEPS, prostě spousta energetických společností, včetně ČEZu na to upozorňuje, že ta budoucnost energeticky nevypadá dobře, a že se tomu musíme věnovat. A stejně tak, jak my jsme kdysi říkali, pozor, migrace a všichni říkali extremisti a dneska už Scholz chce deportovat z Německa, tak dneska říkáme energie, dejme na to pozor, pojďme to řešit. Řešení existuje, a pokud ho neuděláme, tak budoucnost není dobrá.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Migrace je na jinou debatu. Ale k cenám energií se určitě ještě dostaneme. Jestli dovolíte, já přejdu k příjmům a k výdajům a ke státnímu rozpočtu.

Zbyněk STANJURA
Já jenom dvě věty. Já s tím vlastně souhlasím. Pan předseda Fiala říkal, že vláda zaspala, anebo společnost jako celek, ať neříkáme konkrétně vláda a neukazujeme prstem.

Radim FIALA
Já neukazuju konkrétně vládu, ale společnost.

Zbyněk STANJURA
Ale kroky z hlediska energetiky a bezpečnosti za ty dva roky jsme udělali. Opravdu jsme spustili na vážno ten tendr na Dukovany a není to jednoduchá věc. Koupili jsme zejména plynovou infrastrukturu, abychom zvýšili bezpečnost, a další kroky budou následovat. A tak, jak jsem říkal, to je věc, která má přesah jedno volební období a v těch základních věcech se v zásadě shodujeme.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji, pánové, pojďme k rozpočtu. Pane ministře, vy jste ve Sněmovně několikrát zopakoval, že rozpočet je reálný, že vychází ze srpnové makro predikce. Přesto jsem zaznamenala, že vás opozice, někteří ekonomové, ale i koaliční politici kritizují, že ten rozpočet je plný triků, že je vylhaný. Jde hlavně o ty výdaje, které jsou v mimorozpočtových fondech. Opravdu je to transparentní, pro veřejnost pochopitelné?

Zbyněk STANJURA
Uváděl jsem to na jednoduchém příkladu. Představte si, že potřebujete půjčit například 1 milion Kč a dostanete dvě nabídky, 4 % úrok nebo 4,5 % úrok. No a my jsme zvolili ty 4 %, ne 4,5 %. To jsou ty peníze od Evropské investiční banky. Prostě lepší úroková nabídka, než za kolik jsme schopni prodat standardní státní dluhopisy. A platí, že pokud to bude výhodnější, tak tou cestou pojďme. Pokud to bude stejné nebo nevýhodné, tak tou cestou nepůjdeme. Takhle jednoduché to je. A myslím, že na tom nejsou žádná kouzla, nic složitého. Máte nějakou nabídku, chcete půjčit peníze, porovnáte vyšší úroků a vyberete si ten nižší úrok.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Ale neměli byste i lidem říkat, že to je vlastně deficit, že to jsou větší výdaje, že vlastně ten deficit je větší než 252 miliardy?

Zbyněk STANJURA
Správný údaj je deficit veřejných financí za kalendářní rok. To je ten, který se porovnává, když srovnáte, jak hospodaří jednotlivé země, nejenom Evropské unie, ale všechny evropské země, ten se ale neudává v korunách nebo v miliardách korun, ale v procentech, protože pak jste schopni porovnat, jak hospodaří ty jednotlivé státy. Tak jenom připomenu, že v roce 2020 byl ten roční schodek veřejných financí minu 5,8 % a příští rok bude 2,2 %. To je výrazné zlepšení. A do toho schodku veřejných financí se počítá výsledek státního rozpočtu, výsledek všech krajských a všech obecních rozpočtů, výsledek všech fondů, včetně Státního fondu dopravní infrastruktury, výsledek všech zdravotních pojišťoven a výsledek všech veřejných vysokých škol. To je evropská metodika, to číslo je dané, ta metodika je daná a my si ty peníze půjčujeme, protože bohužel nejsme schopni hospodařit vyrovnaně nebo s přebytkem. Vybrali jsme si v jednom malém segmentu prostě lepší úrokovou míru. Není to tak, že ty peníze můžeme použít na cokoliv. Není vůbec jednoduché vyjednat peníze, to se týmu Ministerstva dopravy povedlo, a pokud ty úroky budou prostě výhodnější, tak půjdeme touto cestou. To se prostě schovat nedá, mně to připadá až urážlivé, vy jste chtěli něco schovat a my jsme na to za dvě vteřiny přišli. Je to veřejná informace. Kdyby to bylo na mně, já bych nabídl jiné řešení. Myslím, že ty fondy jsou přežité, ale na to zase nemám podporu.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Mohli jste to změnit? 

Zbyněk STANJURA
Ne. Myslím si, že není reálné získat většinu, abychom zrušili tyto fondy, které kdysi vznikly proto, že nevyčerpané peníze k 11. 12. propadly do státního rozpočtu. To už dávno neplatí. Rozumím, že když stavíte dálnice, podepíšete smlouvu na čtyři roky, že to je dlouho, takže nemůžete přijít na konci roku o ty peníze, které máte schované na tu stavbu. Proto se kdysi ty fondy založily. Mezitím se ale změnila rozpočtová pravidla, takže ten důvod, proč ty fondy vznikly, je samozřejmě pryč. A já bych byl mnohem radši, kdybychom měli všechno, co je v těch fondech, ve státním rozpočtu a myslím si, že nejsem jediný ministr financí, který by to chtěl mít v jednom rozpočtu. Nicméně je to transparentní, je to průhledné. Máme Národní rozpočtovou radu, která nemá ráda fondy podobně jako já, takže na to upozorňuje. Jde o to, za jakých podmínek si půjčíte, a ty podmínky jsou prostě výhodnější.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji. Pane Fialo, byl to častý argument hnutí ANO, který ústy hlavně paní Schillerové za to pana ministra kritizoval, ale i váš poslanec pan Hrnčíř to říkal, že ten schodek de facto není 252, ale 270 miliard. Dává vám smysl to vysvětlení pana ministra s nižším úročením, s lepšími podmínkami?

Radim FIALA
Já chápu, že pan ministr se hájí, ale ten skutečný schodek toho rozpočtu je opravdu 270, protože těch 20 miliard je prostě dáno do Státního fondu dopravní infrastruktury. Takže reálný schodek je 270 miliard. Teď jde jenom o to, že my jsme kritizovali v tom prvním čtení ten rozpočet z několika důvodů. A já si myslím, že je postaven na vodě, protože ani pan ministr nemá křišťálovou kouli, aby mohl vědět, o kolik mu se zpomalující inflací klesnou příjmy. Dál si myslím, že co bude velmi důležité tady v tomto rozpočtu na příští rok, je to, že i když ta inflace zpomaluje, pořád dochází ke zdražování.  To znamená, že státní zakázky se budou prodražovat. To znamená, že se mu zvýší výdaje, to je druhá věc. A další věc si myslím, že by kromě státních dluhopisů, kde musíme krýt nějakou dluhovou službu, že už by si vláda neměla půjčovat, že už by nás dál neměla zadlužovat, že už by se měla snažit řešit to, a teď mám na mysli třeba 30 miliard od pana Kupky, který má právě na dopravní infrastrukturu z nějakého fondu rozvoje nebo z něčeho takového, to jsou věci, které nám vadí. A teď my jsme v prvním čtení, vlastně se schvalují jenom příjmy a výdaje.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Jsem říkala na začátku, ten rámec, v jakém se může vláda pohybovat.

Radim FIALA
Ale pane ministře, řekněte nám, jakou máme zvláštní situaci v České republice? Není Covid, energie říkáte, že jdou dolů, že je to v pořádku. Jakou máme zvláštní situaci v tom, že pořád máme vámi naplánovaných 250 miliard schodku, když odhlídnu od těch 20 miliard a my to v těch následujících letech budeme krýt hlavně zvyšováním daní a tím, že jsme ty obnovitelné zdroje přehodili na lidi. Takže zase i ty výdaje budou krýt lidi ze svých kapes. Tak jaká je ta vaše koncepce? Co bude dál v následujících letech? Zase budeme zvyšovat daně, kde vezmeme další peníze na krytí těch 250 miliard, které tam máme dneska?

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pane ministře?

Zbyněk STANJURA
Já myslím, že to jsou správné otázky, až na to, že naprostá většina vašich návrhů za dva roky ve Sněmovně zvyšuje výdaje a tím pádem zvyšuje deficit. Počkáme si tentokrát na druhé čtení, jaké návrhy a jaké změny státního rozpočtu navrhnete. Já vím, že to děláte často, ale nemůžete současně, a přijde mi to až úsměvné, volat po vyšších výdajích, což je legitimní a to stejně tak u příjmů, to je taky legitimní. Ale volat v tom stejném okamžiku po snižujícím se deficitu, to prostě matematicky nevychází. Vidíte to v těch střednědobých výhledech, postupně snižovat ty deficity procentuálně, že ta částka fakt není relevantní. Je úplně něco jiného 250 miliard v roce 2024 a například v roce 2000 procentuálně. Znamená to mít rychlejší růst příjmů ne zvyšováním se daní, ale celkového objemu příjmů než zvyšující se mandatorní výdaje. Ty mandatorní výdaje se prostě zvyšují ze zákona. Největší skok, když si vezmeme rok 2023 a 2024, tak jsou mandatorní výdaje na penze. Podle mě je to správně. Tak jestli tohle kritizujeme, tak je to třeba říct. Pak tam máme mandatorní výdaje, platby za státní pojištěnce a podobně. To znamená, že pokud nebude rychlejší tempo příjmů proti zejména růstu mandatorních výdajů, tak ty deficity půjdou dolů pomaleji. My současně děláme úsporná opatření za celé tři roky a prostě 5,8 %, 5,1 %, 3,6 % a 2,2 % je vidět, že to je správný trend. My se snažíme, aby ty naše kroky byly sociálně únosné, i tak jsme kritizováni a pak říkáme, že bychom měli konsolidovat rychleji. To by ale bylo mnohem méně sociálně citlivé. To umí každý namodelovat, jak snížit deficit o 100 miliard. A na druhé straně říkáte, máme vysoké deficity a pak hned řeknete, no, ale ty poplatky za obnovitelné zdroje by místo firem a občanů mohl nést státní rozpočet. Ale to by zase zvýšilo deficit. Je třeba si to takto říct položku po položce.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pánové, jenom jestli dovolíte, jestli jsem správně rozuměla panu Fialovi.

Zbyněk STANJURA
My volíme dostatečně rychlé tempo snižování schodku státního rozpočtu a snažíme se mít v rovnováze tři základní přístupy, snižování dluhu, udržení investiční aktivity státu, o tom pan předseda před chvílí mluvil a udržení sociální jistoty.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Promiňte, jenom jestli jsem dobře rozuměla panu Fialovi a ekonomům, kteří vám to vyčítají. I Národní rozpočtová rada to popisuje, že vy konsolidačním balíčkem zvyšujete příjmy, snižujete schodek, ale zároveň tím i kompenzujete zvýšené výdaje, které si vláda Petra Fialy sama schválila. Sám jste to řekl, byly to výdaje na státní pojištěnce, valorizace plateb, výdaje na obranu a platby do školství. Ta otázka pana Fialy zněla, co budete dělat potom. Jestli znovu přijde další balíček?

Radim FIALA
Co bude v dalších letech, zase další zvyšování daní?

Zbyněk STANJURA
Můžeme si to vyzkoušet. Radim Fiala je moderátor, tak já na něj můžu mít taky dotaz. Ne, říkám, že ne a říkám to zcela jasně. Teď nebudu mluvit o nějakých malých úpravách spotřebních daní, o tom většinou spor v budoucích letech není, žádné úpravy daní v tomto volebním období už neplánujeme. Myslím si, že platí ten princip, že jednou za volební období je ažaž. To znamená ideálně ani jednou, ale my jsme to udělat museli. Musím jenom připomenout, že pro letošní rok jsme snížili zátěž daňových poplatníků o 30 miliard a příští rok ji zvyšujeme o 30 miliard. To znamená, že možná by bylo politicky jednodušší nedělat nic, to znamená nesnížit pro rok 2023 daňovou zátěž a pak zase v jiných daních nezvýšit, možná by to bylo politicky prozíravější, ale myslím si, že snížení daní pro letošní rok a zrychlení odpisů tak, aby byla investiční aktivita i pro soukromý sektor, nejenom pro státní sektor, zachovaná, byl správný krok. Mimochodem, tento krok měl podporu i opozice, pokud se nepletu. Jak zvýšení povinné hranice k registraci DPH z jednoho na dva miliony, zvýšení limitu pro paušální daň z jednoho na dva miliony, zrychlení odpisů, tak zrušení podstatné části silniční daně. Pokud si pamatuji dobře, tak to pro tyto kroky hlasovala i opozice.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji, pane ministře. A jenom poznámka, pan Fiala není moderátor, vy tady na sebe reagujete a tu otázku jsem pokládala já.

Zbyněk STANJURA
To bylo v dobrém tady na předsedu Fialu.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji, v pořádku. Pane Fialo, vy jste v opozici podporovali zvyšování výdajů, zároveň jste hnutí ANO, ale i ODS pomohli snížit daně. Není to od vás teď pokrytecké po vládě křičet - máte stále velmi vysoký deficit, ale zároveň děláte necitlivé kroky, a vy mluvíte o okrádacím balíčku?

Radim FIALA
Já myslím, že je to jednoduché. My se tady s panem ministrem lišíme v té důležité věci, kdy pan ministr říkal, že je potřeba zvyšovat příjmy a my naopak říkáme, že je potřeba krátit výdaje.

Zbyněk STANJURA
Já jsem to říkal jinak. Vy jste se ptal, jak snižovat deficit, já říkám: otevřít prostor pro hospodářský růst, aby se zvyšovaly příjmy, aniž by zvyšoval objem daní. Ať si rozumíme.

Radim FIALA
Jo, děkuji. Ale tím, že zvýšíte daně, tak rozhodně neporoste hospodářský růst. A to říká i Česká národní banka, říkají to všichni, že konsolidačním balíčkem, který hlavně zvyšuje daně, tak bude klesat růst HDP až o 1 %, což je nějakých 50–70 miliard.

Zbyněk STANJURA
Ne, pane předsedo...

Terezie TOMÁNKOVÁ
Ať se v tom diváci vyznají, pane ministře. S konsolidačním balíčkem rozpočet počítá. Co čekáte od Senátu a od pana prezidenta? Čekáte, že s těmi zákony budou souhlasit nebo prostě počítáte s tím, že máte sílu na to je potom přehlasovat?

Zbyněk STANJURA
Budu dělat všechno pro to, aby to Senát schválil a pan prezident podepsal. Příští týden začíná projednávání toho návrhu zákona ve výborech Senátu a 8. listopadu na plénu. Já jsem taky říkal po schválení v Poslanecké sněmovně, že máme za sebou první krok v legislativním procesu, i když na třikrát ve Sněmovně, takže teď se soustředím na debatu v Senátu, příští týden ve výborech a toho 8. listopadu na plénu. Až pokud to dobře dopadne, to znamená, že se mi povede přesvědčit Senát jako celek, tak jsem o tom balíčku už dvakrát jednal s panem prezidentem. Za prvé předtím, než jsme ho vůbec představili v květnu a pak předtím, než bylo třetí čtení, jsem panu prezidentovi a jeho týmu představil změny, které nastaly od září, které potom schválila i Poslanecká sněmovna.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pochopila jsem, že vám slib nedal, ale že se netvářil negativně.

Zbyněk STANJURA
Já jsem se ani neptal, mně to nepřijde důstojné. Já jsem o tu schůzku požádal, protože jsem chtěl u tak důležitého zákona pana prezidenta informovat ještě předtím, než bude hlasovat Poslanecká sněmovna o tom, jak to vidí vládní koalice. A musím říct, že ta debata byla věcná, konkrétní. Ale teď mě nejdřív čeká Senát, až pak jednání s panem prezidentem.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pojďme se podívat na snižování výdajů, na jedno číslo. Toto jsou slova pana Štěpána Křečka, ekonoma a poradce premiéra Fialy. Toto říkal v našem vysílání tuto středu.

Štěpán KŘEČEK 
Jsem velice spokojený s tím, že se propustí 11 388 státních zaměstnanců, z toho 2000 úředníků, a to je přesně to, co jsme také potřebovali - aby stát šetřil na sobě, aby se propouštělo, zkrátka těch státních zaměstnanců již bylo moc a bylo složité je ufinancovat. A na to navazuje i celkový objem prostředků, který půjde na platy státních zaměstnanců, ten zůstane na stejné úrovni jako v letošním roce. Takže na platech státních zaměstnanců se dál nebudou přidávat velké peníze, které by zatěžovaly státní rozpočet.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pane ministře, pan Křeček říká, že je spokojený, že se propustí 11 388 lidí. To jsou opravdu lidé, kteří dostanou výpověď? Pohltí je trh práce nebo se tam jedná o nějaká nevyplněná tabulková místa?

Zbyněk STANJURA
Ne, ne, ne, těch je minimum, těch nevyplněných tabulkových míst, to jsou takové rychlé úspory a já to v pravém slova smyslu za úsporu nepovažuji. Pokud vykazuji delší dobu prázdné místo a pak ho slavnostně škrtnu, tak tam žádná úspora není, kromě toho, že tam byly alokované nějaké peníze. Většina těch pracovních pozic bude zrušena, nicméně přirozená fluktuace i ve veřejné správě se pohybuje mezi 6–8 procenty, což zdaleka není tolik, kolik je těch uvolněných pracovních pozic. Já to zdaleka nepovažuju za poslední krok. Jsem přesvědčen, že teď se budeme soustředit na rušení a zmapování agend, na další možné rušení těchto pracovních pozic a další možné úspory. My jsme snížili objem platů v celkovém objemu o 2 %, samozřejmě s výjimkou školství. A každý z těch ministrů a ředitelů organizačních složek státu a organizací mohl buď zachovat stávající počet pracovníků a mít o 2 % celkový objem nižší, to znamená třeba mít méně na odměny, nebo mohl snížit počet pracovních míst o víc než 2 % a tím pádem i zvýšit peníze. Můj přístup, který se vždycky osvědčil, je, že je mnohem lepší mít méně zaměstnanců lépe ohodnocených.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pane ministře, většina...

Zbyněk STANJURA
… to si myslím, že tomu státu bude slušet, a že ten trend by měl pokračovat i v příštích letech.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Většina z těch 11 388 lidí jsou pracovníci v regionálním školství. Vy umíte říct, co to je za lidi, co to je za profese? 

Zbyněk STANJURA
Já nevím, jestli to takhle bude. To záleží i na tom, jak k tomu přistupovat kapitola ministerstva školství, to je spíš otázka pro pana ministra školství.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Takhle vycházím z návrhu státního rozpočtu.

Zbyněk STANJURA
No, my vlastně dáváme dohromady návrhy jednotlivých kapitol, ten rozpočet by vypadal asi jinak, kdyby to celé psalo ministerstvo financí. Uvidíme, jak to bude, protože pan ministr a jeho tým chystají reformu regionálního školství, protože tam nejvíc vzrostl počet státních zaměstnanců za posledních 10 let. 

Radim FIALA
Díky inkluzi, ne? V těch školních jídelnách.

Zbyněk STANJURA
Já neříkám a taky netvrdím, že to nebylo i díky inkluzi. Já jenom říkám, že za posledních 10 let vzrostl počet státních zaměstnanců o více než 70 000 a z toho více než 50 000 v rezortu školství. Já myslím, že je dobře se po těch 10 letech podívat, zda ta opatření vedla k tomu, aby byla kvalitnější výuka, nebo máme přímo jiná opatření, která ty nemalé peníze, které stát dává do vzdělávání, využije lépe. A tohle se bude dít už v letošním roce.

Terezie TOMÁNKOVÁ
A je možné, pane ministře… já vám dám prostor, pane Fialo. Je možné, že vám pan ministr Bek ještě řekne, já ty lidi škrtat nechci, nebo jich nemůžu škrtnout tolik? A povedou se o tom ještě jednání?

Zbyněk STANJURA
To je samozřejmě možné, ale rozpočet té kapitoly je daný. To znamená, že může najít vnitřní přesuny v kapitole, to může každý ministr. On o tom před chvílí mluvil i pan předseda Fiala. Ten návrh rozpočtu děláte na konci září kalendářního roku a je to na příští rok, takže těch nejistot je tam opravdu hodně. Není to věštění z křišťálové koule, proto máme experty, kteří odhadují, jak ekonomika poroste, jaká bude inflace, jaká bude nezaměstnanost, jaký bude kurz koruny a podobně. Ale že tam rizika jsou, to je úplně jasné. To znamená, že taková ta kritika, že jsme to všechno netrefili 15 měsíců dopředu s přesností na 0,01 %, mně přijde jako vymyšlené. Neříkám, že od vás. Ty nejistoty tam jsou zejména externí, to je třeba říct. Ono je to v tom návrhu rozpočtu poctivě popsané. Ale vezměme si rok 2023, kolik bylo lidí, kteří už v březnu věděli, jak ten rozpočet nezvládneme. A my jsme říkali, počkejte, rozpočet se nevyjí lineárně, vláda má nějaké kroky k dispozici, aby zasáhla, aby to nějakým způsobem korigovala. V této chvíli budeme příští týden znát výsledky za prvních 10 měsíců. Je velmi vysoká šance, že ten rozpočet udržíme tak, jak byl naplánován. Prostě to není zadarmo. Musíte reagovat na vnější podněty nebo změnu vnitřní situace. Ale máte k tomu nějaké kroky, zejména na výdajové straně.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji, pane ministře.

Zbyněk STANJURA
Je třeba říct, že rozpočet vlastně zafixuje i celkové výdaje a ty nesmí být vyšší. Pokud jsou celkové příjmy nižší, tak se nic neděje, jenom je vyšší deficit, ale ze zákona nesmíte poslat o korunu víc, než jsou schválené celkové výdaje. To je nesmírně důležité.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Propouštění státních zaměstnanců, pane Fialo, 11 388. Podle vás málo, moc, často voláte, ať stát ruší zbytečné agendy, propouští, stát je velký? Firmám chybí lidi.

Radim FIALA
Já si myslím, že to je nekoncepční a nesystémové řešení, protože tato vláda měla v novém programovém prohlášení vlády, že udělá audit výdajů na všech ministerstvech. Potom řekla, že na to není čas nebo z nějakého důvodu, nevím proč, to o rok odložila, a když to o rok odložila, to znamená, že už to v tomto volebním období nestihne dát do praxe, i když by to udělala. Ale to je přece ta koncepce, že zjistíte, jaké máte duplicitní agendy, kde máte zaměstnance navíc, kteří tam nemusí být a podobně. A to je nějaká koncepce. Ale co se stalo tady? 11 000 lidí ze školství, nebo 10 000. Vláda udělala jednoduchou věc, prostě propustí těch 10 000 lidí a řekne obcím a krajům, zaměstnejte si je. To znamená, že přehodí svoje vlastní výdaje na obce a kraje. To nebudou lidi, kteří odejdou, oni v těch školách budou muset být, ale to je pomocný personál, to jsou nepedagogičtí pracovníci, to jsou školníci, školní jídelny, údržbáři, všechny tady ty věci a vláda to jenom přehodí na někoho jiného. Takže podle mě to není to, co jsme chtěli, abychom šetřili místa ve státní správě tam. Udělejte, pane ministře, ten audit, udělejte ho co nejrychleji, abychom věděli a měli nějakou koncepci a nějaký systém.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Bude to takto, pane ministře, že tito lidé tam stejně zase skončí, jenom nebudou zaměstnaní u státu, ale na obcích a krajích a vlastně se nic nestane?

Zbyněk STANJURA
To já samozřejmě nevím. Nevím, odkud to ví pan předseda Radim Fiala. Ale já můžu mluvit za svůj resort. My tam agendy rušíme průběžně, jak jsem říkal, zrušili jsme podstatnou část silniční daně, zrušili jsme EET, já v resortu mám za ty dva roky i s tím, co bude od 1. ledna 2024, znovu navrhuji snížení pracovních pozic…

Terezie TOMÁNKOVÁ
Kolik to bude lidí, pane ministře?

Zbyněk STANJURA
No, od toho prosince 2021 to číslo bude asi 1200 nebo 1300 pracovních pozic v mém resortu, to není vůbec málo. Nicméně budu se dál soustředit na ty agendy, o kterých se bavíme, protože tam je skutečně zakopaný pes. To nemůžeme vyčítat těm lidem, že tu agendu vykonávají. My se musíme podívat na zákonné předpisy, zda ji vůbec potřebujeme.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Promiňte, o jakém časovém úseku a o jakém počtu lidí se tady bavíme, pane ministře?

Zbyněk STANJURA
V této chvíli navrhuju k 1. lednu z resortu snížit počet pracovních pozic zhruba o 400. Ale říkám, díky té fluktuaci to neznamená, že rozdám 400 výpovědí. Ono se to v čase úplně nepotká k prvnímu dalšímu z měsíce. Prostě nebudu nabírat nové lidi a ti ostatní odcházejí. Takže to není tak, že se jenom rozdávají výpovědi. Navíc máme opravdu nízkou nezaměstnanost, takže si spíš myslím, že čelíme tlaku, a že mezi veřejným sektorem a soukromým sektorem, když je nedostatek pracovníků, probíhá souboj o každého kvalifikovaného pracovníka.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pane Fialo, vy říkáte, že tomu moc nevěříte, že ti lidé stejně skončí jinde. Z čeho vy vyčerpáte? Vám to ty školy a obce řekly?

Radim FIALA
No, já si myslím, že ty školy musí fungovat a někdo je musí zaměstnat, a to znamená, že zaměstnají ty lidi v místě, ve kterém jsou ty školy. Ale já bych chtěl, aby vláda udělala reformu státní správy, a teď vám to vysvětlím. Souhlasím v jedné věci. Jestli jste konečně našli tolik politické odvahy, že jste udělali stop stav, že nebudete přibírat na všech ministerstvech další lidi, tak je to dobrý počin. Ale já říkám, že ti lidé do státní správy přicházeli 30 let od roku 89. Pořád to stoupalo. Když se podíváte na graf, jak se plnily počty lidí ve státní správě, tak to stoupalo. Jestli chceme udržet sociální smír, tak stačí udělat stop stav, udělat nějaký plán lidí, kteří budou přirozeně odcházet do důchodu, do jiného zaměstnání a podobně. Podle mě není možné říct, teď dám výpovědi, a to říká Zbyněk Stanjura správně, dám výpovědi 400 lidem, ale musí to mít nějakou dobu. A já bych byl jako opoziční politik spokojen. Vy byste řekli, příští rok snížíme počty zaměstnanců na státních úřadech o tolik, na ministerstvech o tolik. A prostě budeme vidět, že je tam jasná koncepce, protože...

Terezie TOMÁNKOVÁ
Myslím si, že na to už pan ministr tady reagoval před chvílí...

Radim FIALA
…něco lámat přes koleno a někoho propouštět, je špatně.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji. Jestli dovolíte, pánové, pojďme ještě probrat politiku, než se dostanu k evropským volbám a vašim kandidátkám. Zeptám se vás, pane ministře financí a zároveň první místopředsedo občanských demokratů. Jana Černochová, ministryně obrany z vaší strany, včera napsala tweet, ve kterém kritizuje rezoluci v OSN, která volá po humanitárním příměří. Jana Černochová říká: „Dle mého názoru nemá Česko v organizaci, která fandí teroristům, co dělat. Nerespektuje základní právo na sebeobranu, co pohledávat, vystupme.“

Zbyněk STANJURA
Citujete tweet ze včerejšího pozdního večera, a pak se mě zeptáte, jestli je to pozice vlády. No, to určitě není. To není ani možné.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Zároveň je to ale velmi zásadní prohlášení od ministryně obrany.

Zbyněk STANJURA
To určitě je. Já myslím, že je to frustrující. Stálým členem Rady bezpečnosti je taky Rusko. Takže můžete přijmout rezoluci OSN proti Rusku, když bez Ruska se to nedá přijmout a Rusko rozpoutalo válku. Že je většina nedemokratických zemí členy OSN, to je přece taky pravda. Takže já si myslím, že tenhle tweet je výsledkem jisté frustrace z toho hlasování, kdy i podle mého soudu mnoho evropských zemí, které se zdržely, mohly hlasovat proti. Ona to může být výmluva, ono je to jedno, jestli jsem se zdržel nebo byl proti, aktivně jsem to nepodpořil.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Jenom 14 zemí.

Zbyněk STANJURA
Mám pocit, že pouze čtyři evropské země, pokud mě paměť neklame. Tak to bylo Rakousko, my, Maďarsko a teď z fleku si nevzpomenu na tu čtvrtou.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Ráda vám je tady dohledám. Pane ministře, takže lidsky máte pro paní Černochovou pochopení, ale politicky to vlastně nic neznamená?

Zbyněk STANJURA
No, nemyslím si, že to znamená, že zítra zahájíme vážná politická jednání o vystoupení z OSN. To ne. Ale já mám rád, když i politici projevují emoce. Nemůžeme být takoví roboti a stroje, kteří žádnou emoci nikdy neprojeví, že je vlastně všechno jedno. Já to považuji za výsledek frustrace z té rezoluce, která prostě nereflektuje to, co se reálně stalo. Já nevím, kdo z nás má odvahu si vůbec pustit ty děsivé záběry. A tohleto zpochybňovat, zlehčovat, to mně přijde za hranou. A ti, kteří říkají, že to neviděli a hlasují, že to vlastně neviděli, to je věc, se kterou se podle mě nemůžeme smířit, i když ji nemůžeme změnit.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji, pane ministře. Pane Fialo, vaše reakce, vaše pochopení - nepochopení?

Radim FIALA
Jako bod číslo jedna tady musím říci jasnou deklaraci hnutí SPD, kde jsme v Poslanecké sněmovně hlasovali pro podporu Izraele. Samozřejmě stojíme za ním. Říkáme, že Izrael má právo se bránit a všechny další věci, které s tím souvisí. Já to považuju za projev jak frustrace, tak emocí. Já taky nejsem vždycky spokojen s tím, jak rozhodla OSN v minulých letech. Také jsem si říkal, to přece není možné. Ale OSN je možnost, kdy můžete někam jet a máte možnost diskutovat a tu diskuzi ovlivňovat. Nejsou tam podle mě žádné závazné věci, které by se nás nějak výrazně dotkly, jsou to politická stanoviska, ale přijít o tu možnost tam jet a říct, nesouhlasím s tím, mělo by to být jinak, tak to by určitě bylo špatně. Takže já myslím, že to je projev emocí, frustrace a paní ministryni Černochovou v žádném případě teda nehájím. Myslím, že by si to měla odpustit.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji, pánové, jenom dodám pro diváky, že poslední evropskou zemí z těch 14 bylo Chorvatsko. Chvíli mi trvalo, než jsem to dohledala. Pojďme na evropské kandidátky. Spolu půjde do voleb Spolu, tak to je rozhodnuto, je podepsáno memorandum, pane ministře. Kandidátku povede váš kolega z ODS, místopředseda Alexandr Vondra, europoslanec. My už tušíme, anebo možná i víme od pana Vondry, že strany potom neskončí ve stejné evropské frakci, že pan Vondra chce pokračovat u evropských konzervativců a reformistů. Lidovci chtějí k evropským lidovcům. Budou tomu voliči rozumět?

Zbyněk STANJURA
Budou. Já myslím, že budou, je to zcela obvyklé, že strany, které vytvoří předvolební koalici, pak mají samostatné kluby. Teď jsem slyšel, že v Polsku jich bude snad 17, přitom se dostalo pět subjektů do Polského sejmu.

Radim FIALA
Záleží na zákoně o jednacím řádu.

Zbyněk STANJURA
Je to zcela běžné, že politické strany vytvářejí předvolební koalice, aby oslovily podobné voliče, aby jim nabídly takovou alternativu, aby žádný hlas z tohohle spektra nepropadl a neskončil mimo. Je třeba říct, že evropskou politiku dělá hlavně česká vláda a český parlament. To je klíčové. Já jsem četl někde komentáře, že ty naše tři strany se liší v otázce přijetí eura. To se ale liší. Ale o tom se nebude rozhodovat v Evropském parlamentu, o tom se bude rozhodovat v českém parlamentu. To je třeba říct. Takže voliči tomu podle mě rozumět budou, a tam si myslím, že naši voliči tomu naprosto rozumí.

Terezie TOMÁNKOVÁ
A víte, na co se v kampani budeme ptát my, novináři? Na ty věci, které vás rozdělují. Například pana Vondu, pana Niedermayera.

Zbyněk STANJURA
My tři strany jsme kandidovaly v roce 2021, a když se budeme bavit o otázce eura, tak jsme stejně rozděleni v roce 2021 jako v roce 2023. A jak budeme názorově rozděleni v roce 2024. A já za sebe říkám jako ministr financí: nejprve dejme do pořádku naše veřejné finance. A my v tom děláme podstatné kroky, abychom je dali do pořádku. Bez toho je ta debata stejně úplně zbytečná, protože kdyby někdo chtěl vstoupit do eurozóny, tak neplníme ty podmínky. Tak já říkám, pojďme nejdřív dát do pořádku české veřejné finance, to je klíčový úkol, který děláme kvůli sobě, ne kvůli možnému vstupu do eurozóny. A až to budeme mít v pořádku, tak pak tu debatu normálně veďme jako v každém jiném bodě.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Děkuji. Pane Fialo, ve Spolu mají jasno. Hnutí ANO chce rozhodovat v nejbližších dnech, kdo povede kandidátku. Kdy vy oznámíte svého lídra, lídryni?

Radim FIALA
Já bych se ještě vyjádřil k tomu Spolu, jestli mohu. Já jsem v politice už nějaký pátek a myslím, že to chápu. Ale nechápu jednu věc a myslím, že to nepochopí ani voliči, co vy jste říkala. Že někdo, kdo chce euro, někdo, kdo nechce euro…

Terezie TOMÁNKOVÁ
Máme poslední minutu, pane Fialo, dávám vám prostor k vaší kandidátce, ale vybral jste si kritiku k jiné.

Radim FIALA
…kdo nechce Green Deal, že jsou spolu na jedné kandidátce. My bychom si takovou věc nedokázali představit. Ale přeju vám hodně štěstí. Naštěstí tady pro voliče ODS existuje konzervativní alternativa, a to je SPD, to je samozřejmě alternativa. No samozřejmě, že je, protože nemůžou volit někoho, kdo chce Green Deal a kdo nechce Green Deal.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Tak, kdy rozhodnete o lídrovi nebo lídryni?

Radim FIALA
My budeme mít celostátní konferenci 2. prosince, kde představíme kandidátku našim členům z celé republiky. Takže 2. prosince odpoledne už budeme vědět, kdo bude lídr. Předsednictvo bude navrhovat jako lídra pana doktora Ivana Davida, který si to odpracoval. A podle pravidla seniority si myslím, že má na to velký nárok. Ale bude záležet na členské základně.

Terezie TOMÁNKOVÁ
Pánové, já vám děkuji za zajímavou a korektní debatu. Zbyněk Stanjura, ministr financí z ODS.

Zbyněk STANJURA
Děkuji za pozvání.

Terezie TOMÁNKOVÁ
A pan Radim Fiala, předseda poslanců SPD. Děkuji vám, na shledanou, pánové.

Radim FIALA
Na shledanou.

Zobrazit formulář

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.